|
| |
|
|
Poetika vybrané povídkové tvorby Pere Calderse
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vybranými povídkami ze sbírky Cròniques de la veritat oculta katalánského spisovatele Pere Calderse. Klade si za cíl analyzovat poetiku typickou pro tohoto autora, pomocí rozboru často se opakujících témat, symbolů a míst, na kterých se děj odehrává. Srovnává Caldersovu povídkovou tvorbu s díly autorů téhož žánru používajících obdobné vypravěčské postupy. Důraz je kladen především na porovnání s tvorbou Franze Kafky.
|
|
|
Naděje a smysl člověka: srovnání pojetí lidské existence u Gabriela Marcela a Alberta Camuse
Klimešová, Pavlína ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
72 Abstrakt První část práce se zabývá filosofií Gabriela Marcela. Tato část začíná úvodním medailonem o autorovi, včetně zasazení jeho myšlení v kontextu dějin filosofie. Dále je přiblížen pocit bytí, který člověk, dle autora, potřebuje v sobě zacítit, aby tak mohl vstoupit na cestu prozření. Pocit bytí je ale bohužel u dnešního člověka často ztlumený. Poté je představeno autorovo pojetí stavu zajetí člověka. Zajetí je podkladem pro následné hluboké vysvětlení autorovy metafyziky naděje. V závěru této části je síla a důležitost naděje vykreslena na stavu člověka, pro kterého ani smrt jemu milované bytosti neznamená její zaniknutí. Druhá část práce je věnovaná filosofii Alberta Camuse, který je též v úvodu stručně představen, včetně jeho zasazení filosofického systému. Poté je představen pocit absurdna, bez kterého filosofii tohoto autora nelze pochopit. Dále je autorova základní filosofie otevřena výchozí otázkou, tedy otázkou po sebevraždě, kterou se autor ptá, zda lidský život má cenu takovou, aby byl žit. Tato výchozí otázka je také odrazovým bodem Camusovy ústřední myšlenky, která je následně plně znázorněna na Mýtu o Sisyfovi. Téma naděje a smyslu člověka v podobě Camusovy revolty je osvětleno v poslední části, věnované tomuto filosofovi. Třetí a výsledná část práce se zabývá srovnáním pojetí tématu...
|
|
|
Existencialismus a jeho pojetí člověka
RAPČANOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá zkoumáním konkrétních prací Alberta Camuse a Gabriela Marcela se zaměřením na jejich otázku hodnot člověka. Cílem je poukázat na dvě podoby existenciální filozofie týkající se lidské existence v jejich vybraných dramatech. Práce je rozdělena do kapitol. V první kapitole nalezneme základní charakteristiku existencialismu a jeho vývoje. Druhá a třetí kapitola se zabývá Camusovo a Marcelovo pojetím filozofie. V těchto kapitolách bude v případě Camuse nastíněna problematika sebevraždy, revolty, absurdna a smyslu bytí. V případě Marcela bude řešena problematika duality být a mít, vztah já-ty, lásky, naděje, smrti, svobody a víry. Diplomová práce vyúsťuje v navazujících kapitolách, kde nalezneme porovnání existenciálních motivů v tvorbě autorů.
|
|
|
Doppelgänger ve španělské povídkové tvorbě
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tématem této diplomové práce je postava dvojníka ve španělské povídkové tvorbě se zaměřením na 20. století. Načrtnutím historického kontextu tohoto literárního tématu sledujeme jeho proměny v čase, jeho přechod od tragického tónu k absurditě či komičnosti. Náplní práce je pozorovat Freudovu koncepci "unheimlich" aplikovanou na téma dvojníka a především zkoumat, jaké literární prostředky tento pocit ve čtenáři umocňují. Dále se zaměříme na motivy opakující se ve vybraných povídkách a zároveň se zamyslíme nad dílčími aspekty tohoto tématu v kontextu humanitních věd.
|
|
| |
|
| |
|
|
Poetika vybrané povídkové tvorby Pere Calderse
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vybranými povídkami ze sbírky Cròniques de la veritat oculta katalánského spisovatele Pere Calderse. Klade si za cíl analyzovat poetiku typickou pro tohoto autora, pomocí rozboru často se opakujících témat, symbolů a míst, na kterých se děj odehrává. Srovnává Caldersovu povídkovou tvorbu s díly autorů téhož žánru používajících obdobné vypravěčské postupy. Důraz je kladen především na porovnání s tvorbou Franze Kafky.
|
|
|
Václav Havel a Slawomir Mrozek - absurdní divadlo za železnou oponou
Laiblová Urban, Izabela ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent) ; Schwarz, Wolfgang (oponent)
Izabela Laiblová Urban Disertační práce "Václav Havel a Sławomir Mrożek - absurdní divadlo za železnou oponou" Abstrakt Disertační práce se věnuje analýze dramatické tvorby Václava Havla a Sławomira Mrożka v kontextu absurdního divadla a snaží se odpovědět na otázku, zda je možné jejich hry do tohoto proudu zařadit. Práce uvádí vliv politické, společenské a kulturní situace na příchod absurdního divadla za železnou oponu a poukazuje na vnímání tohoto proudu v Československu a Polsku. Zkoumá nejdůležitější tematické oblasti dramatického díla obou autorů, jako jsou například vztah člověka a systému, vztah jedince a kolektivu či typy dramatických postav. Práce se dále zabývá jazykem Havlových a Mrożkových her, který se vyznačuje několika charakteristickými rysy, například frazeologií, převzatou z jazyka komunistické propagandy či propojením různých stylů - oficiálního, nespisovného, úředního a dalších. Práce rovněž pojednává o kompozici Havlových a Mrożkových her, které se navzájem výrazně liší a tento rozdíl lze nastínit porovnáním vztahu "kruh - trychtýř", resp. "kruh - spirála". Předmětem zkoumání jsou především raná dramata obou autorů. V případě Havlových dramat se jedná o hry ze šedesátých let a rovněž o některé aktovky ze sedmdesátých let. Mrożkovy hry zahrnuté v této práci pochází z let 1958 - 1963....
|
|
|
Pojetí smrti v existencialistickém myšlení
NAGYOVÁ, Andrea
Tato práce se zabývá otázkou, jakým způsobem nahlížejí na smrt existencialističtí filosofové. Hlavním záměrem práce je poukázat na možné rozlišné chápání smrti u jednotlivých autorů. Jejím cílem je nalézt odpovědi na otázky, zda můžeme najít různé podoby smrti. Otázky jakým způsobem se autoři ve svých spisech se smrtí vypořádávají, nebo zda přítomnost smrti ovlivňovala jejich tvorbu. V neposlední řadě také poukázat na otázku posmrtného života. Zda autoři věřili v posmrtný život nebo zda v jejich životech otázka posmrtného života nefigurovala. Práce je psána s vědomím, že smrt je zahalena tajemstvím, na které lze jen stěží odpovědět.
|
host ::
RSS.